CO NAVŠTÍVIT V PAŘÍŽI?

Ahooooj všichni! 

Vítám vás u mého dlouho plánovaného článku z Paříže. Rozhodla jsem se totiž, že se s vámi podělím o to, kde jsou nejlepší kavárny, kam se vyplatí zajít, kde jsou vstupy zdarma a zkrátka o tom, co navštívit v Paříži. Já jsem osobně byla v Příži na čtyři celé dny, přiletěly jsme totiž v sobotu brzy ráno a odlétaly jsme v úterý pozdě večer. Abych pravdu řekla, čtyři dny jsou na návštěvu Paříže úplně ideální. Možná by stačili i tři. My jsme totiž stihly úplně všechno, co jsme si naplánovaly. 

Přistávaly jsme na letišti Orly, ze kterého jsme se naprosto jednoduše dostaly na hotel, který jsme měli na zastávce metra Crimmé. Místní metro má sice tuším až 12 linek, přesto je ale skvěle přehledné a dá se v něm dobře vyznat. Jezdíte vlastně podle barviček. My jsme při výběru zvolily hotel se snídaní. Přišlo nám to totiž výhodnější. Ráno jsme si nacpaly břicho tak, že jsme další velké jídlo potřebovaly až třeba v 15 hodin. Mezitím jsme jedly třeba jen zmrzlinu či nějakou dobrůtku z místní pekárny. Pokud by vás zajímal i název hotelu, dejte mi vědět a já vám ho napíšu. Kdybych jela do Paříže znovu, určitě bych si ale vybrala hotel blíže centru. Crimmé sice není uplně okraj, ale i tak nám cesta do centra zabrala okolo půl hodinky metrem. 

PAMÁTKY

Před tím, než jsme vyrážely jsem hledala nějaký podobný článek, kde by byly sepsané všechny zajímavé památky. Bohužel jsem nic nenašla a byla jsem odkázaná na svoje vyhledávání. To se ale zdálo býti dobrým a všechny památky se nám podařilo navštívit. Až tedy na zámek ve Versailles, který jsme měly opravdu daleko a nechtělo se nám tolik cestovat. Přeci jen jsme do Paříže nepřijely jen kvůli památkám.

Naše první sobotní zastávka byla v Louveru. K našemu udivení tam nebyla absolutně žádná fronta a my jsme se dostaly ihned dovnitř. První jsme se vydaly k pokladně a zjistily jsme, že máme vstup do 26 let zdarma - stačí předložil jakýkoli doklad totožnosti. Poté jsme už pádily k Monně Lise, kterou jsme měli čest vidět v celé své kráse. 

Z Louveru jsme si poté střihly několika kilometrovou procházku přes Champs Elysées až k Vítěznému oblouku. Mezitím jsme se stavily v snad největší Sephoře na světe, koupily jsme si ty nejdražší makronky a prosekaly se snad přes milion lidí. Při příchodu pod Vítězný oblouk jsme spatřily snad největší frontu na světě. Já jsem hned prohlásila, že takovou frontu stát nebudu a na férovku jsem předběhla a stoupla jsem si snad asi deset lidí od pokladny. Vznikla tam sice malá hádka, ale náš plán dokonale vyšel a my byly cca za 15 minut na vrcholku. 

Vstup byl opět zdarma. Ikdyby nebyl, zaplatily bychom si ho protože ten výhled stál opravdu za to. My jsme navíc vychytaly i západ slance, takže romantika to byla neskutečná. 

Další den ráno jsme vyrazily pěšky od hotelu k Sacre Coeur. Když jsme tam přišly, atmosféra byla opravdu neskutečná. Sedly jsme si na schody a asi 20 minut jsme poslouchaly písničky z harfy a užívaly si výhled na Paříž. Vstup dovnitř byl opět zdrama. 

Fronta tu ale byla opět dlouhá a nám se po předbíhačce na Vítězném oblouku už nechtělo riskovat. Dovnitř jsme tudíž nešely. Dále jsme si prošly Montmartre a pěšky došly až k Moulin Rouge.

Ještě tentýž den jsme tentokrát pomocí metra dostali k Notre Dame. Jelikož byla neděle a asi pravé poledne, lidí tam opět bylo dost. Nic nám ale nebránilo sednout si na okolní lavičky a jen tak pozorovat. 

Navíc kousíček právě od tohoto místa najdete menší pařížskou tržnici. Ke koupi tam najdete všemožné květiny a dokonce i zvířata. 

Na další den jsme si naplánovaly Eiffelovku. Chtěly jsme si trošku přivstát a stát ve frontě už v 9:30 kdy se pokladny otevírají. To nám tak cca o hodinku nevyšlo. Fronta tam tedy byla, ale nebylo to nic hrozného. 

Celkově jsme si počakly asi 45 minut. Absolvovaly jsme frontu na kontrolu batohů, frontu na koupi vstupenky a frontu na výtah. Tentokrát nás vstup vyšel na 17 euro s tím, že jsme jely výtahem až do posledního patra. Kdybych vám měla cokoli doporučit, tak by to bylo to, abyste si vstupenku koupili online. Budete mít svojí spešl řadu a všechno půjde rychleji. 

Všechno to čekání a vstávání ale stálo za to. Výhled by opravdu neskutečný. Až jsem si říkala, že jsem snad takhle vysoko v životě nebyla. Támhle v tom parčíku, který je na fotce výše jsme si pak udělaly menší piknik a koukaly na všechny ty lidi, kteří jsou nahoře, a že jich bylo fakt hodně!

Naší poslední památkou na seznamu byl Pont des Arts neboli most zamilovaných? Zámečků tam bylo faaakt strašně moc, až jsme si říkaly, že by se tam ten náš už asi nevešel. Tenhle výlet jsme spojily s plavbou lodí po Seině, která kotvila právě pod tímto mostem. 

Z plavby lodí po Seině bohužel nemám žádné přijatelné fotky. Plavba byla ale fakt super, projeli jsme snad okolo všech známých památek a paní průvodkyně nám ke každé něco řekla. Celá plavba vyšla na 15 euro. 

KAVÁRNY/RESTAURACE

Tohle byl můj nejoblíbenější program. Zastavit se v Pařížské kavárně, dát si něco francouzského v cukrárně a pořádně se nadlábnout v restauraci. Pečlivě jsem si naplánovala co všechno chceme navštívit a vesměs nám všechno vyšlo. Tedy až na pár podniků, které prostě byly jen tak z ničeho nic zavřené. Asi by mi to nevadilo kdyby jsme se k nim netáhly přes půlku města. 

První místo, které jsme rozhodně nemohly minout bylo známé Breizh café. Dobrý bylo, že jsme všechny ty top místa skoro ani nemusely hledat, vždycky totiž u nich byla pěkně dlouhá fronta. A fronta kvůli jídlu? Tu my mile rády vystojíme, že.. 

Takže jsme se dotoho pustily a za necelých 15 minut jsme už čekaly na tuhle mňamku. Kafe sice nestojí ani za zmínku ale tahle slaná palačinka byla fakt skvělá! 

Dalším místem, na které jsme se už nemohly podle obrázků dočkat bylo Kraft Hot Dogs. V Paříži mají dokonce i dvě pobočky. No a tohle, to byla neskutečná mňamka. 

Shodly jsme se na to, že tohle bylo to nejlepší jídlo, které jsme v Paříži ochutnaly, no a dokonce bylo i nejlevnější. Jeden párek v rohlíku nás vyšel asi na 6 euro, což je oproti ostatním cenám fakt pecka! Navíc byl fakt neskutečnej!! 

No a naším posledním Pařížským obědem byla tahle ladůdka (úterní oběd jsme si daly až na letišti). Podnik se jmenuje Frenchie to go a přímo tohle je mňamka s názvem Reuben. Sice nás to vyšlo asi na 24 euro, ale stálo to za to. 

Když mi to přinesli, hned jsem věděla, že to do sebe nemůžu nacpat. Druhou půlku chleba jsem tedy nedojedla. Můžu vám říct, že to bylo fakt dobrý. Sice to nebyla taková ta typická chuť na kterou jsme zvyklí, ale mělo to něco do sebe. Byla to vlastně opečená topinka s pastrami uvnitř. Mňam!

Ach bože, tohle bylo taaaak dobrý! Je to místní sladká mňamka, která má podle mě uvnitř pudink a navrchu (jak můžete vidět) maliny. Tohle pořídíte snad v každý francouzský pekárně. 

Až dneska jsem si všimla, že jsem všechny ty krásný kavárny zapomněla nafotit. Všechny byly naprosto skvělý, tohle je konkrétně krásná Aloha café, na kterou jsme narazily úplnou náhodou po cestě od Moulin Rouge. 

Dalším svělým míste bylo Coutume café. Tam to bylo taaak krásný a kafe bylo jedno z nejlepších a zároveň nejdražších, který jsme v Paříži ochutnaly. Bohužel je tahle kavárna, nebo alespoň pro nás byla, hrozně z ruky. 

No a poslední kavárničkou byla útulná Matamata café. Kafe bylo super ale nepříjemná obsluha mi až zkazila náladu. Pánovi asi hrozně vadilo, že na něj mluvíme anglicky a ne francouzsky. 

No a tohle by bylo všechno z mého Pařížského deníčku. Já doufám, že se vám tento ponděkud netradiční článek líbil a že vám třeba v něčem pomůže. Mějte se skvěle a vyražte někdy do Paříže, prý je to tam fajn. :-P